svou rodinu. Nikdo ale v okolí nezahlédnul jiného mamuta celou věčnost, Manny se obává, že může být posledním žijícím mamutem. Potom ale potká ELLIE. Dobré na tom je, že Manny potkal poslední samici mamuta na světě. Špatné na tom je, že Ellie má problémy ohledně pochopení své identity, což klade na Mannyho mnoho neobyčejných nároků. Naštěstí má Sida a Diega, kteří mu pomáhají projít očistcem namlouvání. Jakoby nebylo dost těžké snažit si získat přízeň Ellie, ta má ještě jako přívažek dva bratry z rodu vačic, CRASHE a EDDIEHO, párek troufalých rošťáků, (představte si JACKASSE na druhou). Jsou to dva nafoukaní, uvřískaní průšviháři. K dobru je jim nutno přičíst, že mají Ellie opravdu rádi a chovají se k ní velmi ochranářsky. Díky tomu je jim jejich mimořádně frackovité chování odpouštěno. Jak tání pokračuje, naši hrdinové rychle pochopí, že oteplování má jednu zásadní nevýhodu: ohromnou, hrozivou povodeň. Tenčící se ledová hráz je všechno, co stojí mezi světem, který znali a akváriem nadživotní velikosti.
Naši hrdinové se zoufale snaží uniknout před povodní, kterou naopak velmi podporují nevyzpytatelní vodní plazi připravení převzít vládu nad novým zavodněným světem. A teď něco o Sidovi a Diegovi. Diego skrývá tajemství, o které se nepodělil s nikým ze svých přátel: má hrůzu z vody. V potápějícím se světě to může být vážný problém. Sid touží po troše uznání. Chce dokázat, že si zaslouží trochu úcty od svých přátel, přitom potká nové přátele, kteří jej obdivují bezmezně. Poslední - nikoliv však nejmenší - dobrodružství je pokračování nehod naší staré dobré přítelkyně Kryserky. Od tohoto stvořeníčka s ohromným talentem pro přivolávání katastrof můžeme očekávat hodně legrace a akce. Tentokrát bude mít Kryserka mnohem větší, troufáme si říct hrdinskou, roli.
DOBA LEDOVÁ 2: OBLEVA je především nabitou komedií, hýřící akcí, romantikou a nerozbitným přátelstvím. Při tom roztaje srdce všech - nezávisle na věku. DOBA LEDOVÁ se stal jedním z nejúspěšnějších filmů v České Republice, když dokázal přilákat do kin 600 000 diváků.
